Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Asi si říkáte, že na AbcLinuxu podobný článek již vyšel, ale brzy zjistíte, že cíl našeho snažení bude celkem odlišný. Předem upozorňuji, že se stále pokládám pouze za mírně pokročilého uživatele a ani tento seriál nebude psaný pro profesionálního správce linuxového serveru. Zde zmíněný postup je jedním, nikoliv jediným možným řešením pro stavbu podobné sítě, a proto rád uvítám vaše návrhy na zlepšení v diskusi pod článkem.
Síť se bude skládat z jednoho linuxového serveru a dvou stanic se systémy MS Windows XP Professional a MS Windows 2000 Professional. Stanice budou využívat několika služeb, běžících na serveru, včetně Samba serveru, který bude fungovat jako primární doménový řadič. To znamená, že náš server bude zajišťovat centrální správu sítě a uživatelů.
Použít Linux na serveru a Windows na stanicích mi připadá jako v dnešní době vhodně využitelné řešení. Instalace všech prostředků, které budeme v tomto seriálu používat na serveru, je relativně velmi jednoduchá a rychlá a tím pádem efektivní. Pokud bychom třeba později chtěli připojit naší síť do internetu, mít na serveru Linux je z bezpečnostního hlediska výhodné a stanice s Windows jsou zase dobře použitelné tam, kde nemáme k dispozici uživatele zvyklé na Linux (kterých je stále většina). Navíc, chceme-li vybudovat podobné síťové řešení v nějaké fungující firmě, je veliká šance, že se zde již stanice s Windows nacházejí. Jediné dvě věci, které tedy bude nutné udělat, je nastavení serveru a přepnutí klientů s Windows do nově vytvořené domény NT.
Na stanicích lze samozřejmě lehce použít i Linux, čímž lze vyhovět i
uživatelům, kteří s produktem Windows z nějakého důvodu nepracují. Ke
sdíleným prostředkům našeho Samba serveru z linuxové stanice se totiž
jednoduše dostaneme přes aplikaci smbclient. Nastavením
linuxové stanice se zde však zabývat nebudeme, protože to již řešil tento článek.
Popis všech důležitých služeb běžících na našem serveru, jejichž konfiguraci si budeme v našem seriálu popisovat, je zde:
Určitě si říkáte, že provozovat DHCP, DNS či mailový server v takto malé
síti je nesmysl. Vím, že existují věci jako statické přidělení IP adresy či
soubor /etc/hosts, ale myslím si, že nakonec naše sít muže
sloužit pouze jako prototyp či pomůcka pro stavění sítě větší, kde se tyto
zmíněné služby s výhodou využijí, a kde je postup konfigurace stejný. A
nikdy není na škodu se naučit něco nového.
Siť tohoto typu se dá využít v domácnosti, či menší firmě, kde se sdílení domácích adresářů pomocí Samby, či zmíněné posílání e-mailů, hodí. Neměl by být problém připojit naší síť k jiné síti (internetu). V seriálu se tím zatím zabývat nebudu, ale je možné, že se k tomu v budoucnu vrátím.
Kromě zmíněných programů budeme samozřejmě potřebovat nějaké počítače. Jak bylo zmíněno, v článku budu popisovat síť s jedním serverem a dvěma stanicemi, avšak s přidáváním (či odebíráním) stanic by neměl být problém. Počítače mám spojené pomocí 8 portového ethernetového switche DeXlan a klasickými ethernetovými kroucenými dvoulinkami. Síťování tak funguje spolehlivě, takže mohu toto řešení doporučit.
Chod serveru zajišťuje Slackware Linux 10.0, veškerá popisovaná nastavení a konfigurace se tedy týkají této distribuce. Odlišnost nastavení v 99 % ostatních distribucí však bude maximálně v jiném umístění konfiguračního souboru.
Nebudu zde popisovat instalaci Linuxu, Windows ani potřebných programů,
protože to není hlavní náplní tohoto článku. Pouze podotknu, že je výhodné
mít Linux nějak šikovně rozdělený na oddíly (alespoň samostatný oddíl pro
/home, avšak lepší je oddělit i /tmp a
/var).
Předpokládám tedy, že máte operační systémy i výše zmíněné programy správně nainstalovány a připraveny k použití. Také je nutno zdůraznit, že veškerá konfigurace serveru se bude skládat z editací konfiguračních souborů a prací na příkazové řádce, a tak se předpokládá že vám tyto činnosti nejsou úplně cizí (grafické prostředí nejlépe na server vůbec neinstalovat). Pro všechna nastavení je také nutné mít oprávnění uživatele root.
Na závěr prvního dílu seriálu přidávám ještě konfiguraci mých počítačů v síti a malé doporučení ohledně hardwaru:
Hardwarové nároky na stanice jsou pouze takové, aby vám tam běžela nějaká NT verze Windows (NT/2000/XP), nároky na server jsou rychlejší (7200rpm, ale i s 5400 vyjdeme) a větší (řádově pár GB, podle toho kolik připojíme stanic) disk.
V příštím díle už půjdeme k věci. Konkrétně si kromě základního nastavení pro naše budoucí uživatele vytvoříme uživatelské kvóty a nastavíme DHCP a DNS.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ak si mal na mysli nieco ine, tak napis.
. Jen tak dale.
Dakujem
)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz